close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

každý příde na řadu

16. prosince 2007 v 17:37 | Lenulí |  strašidelné příběhy
Nad Zlatovem se zatáhlo. Blížila se bouřka. V ulicích ani živáčka. Na kopci Kopák se ozval řev. Ten někdo řval hodně dlouho. Zahřmělo. Řev utichl.
"Kateřino, kolikrát ti mám povídat, že se máš jít podívat k té paní Trakové za Hankou? Hance dnes prý nebylo dobře. Chtěla tě vidět. Jdi tam a vezmi s sebou nějaké bonbóny. Až Hance bude dobře, ocení je." přikázala máma Kateřině. "No jo. Já vím. Už jdu. Ale venku leje. Na kopci bude úplně rozblácená cesta!" stěžovala si. "Tak nechoď přes kopec, stejně nemám ráda, když jdeš tudy. Jdi okolo. Přes pole. Ale dávej si pozor, ať tě nenačapá pan Plácek. Nesmí vidět že mu to pole pošlapáváš." řekla máma. "No jo." "A vem si holinky!" přikázala máma.
Vypadá to, že Plácek není doma. Naštěstí, v těch holinkách se běhat rozhodně nedá... Pomyslela si Katka. Přešla pole a už se před ní rýsovala vilka Hanky. Katka zkusila popoběhnout. V holinkách to prostě nešlo. Zazvonila. Otevřely se dveře. "Pojď dál, Káťo. Ale jen na chvilku. Bohužel před chvilkou usnula." přivítala máma Hanky Katku. "Dobrý den. A už je jí lépe?" zeptala se, kydž si zouvala boty. "Ne. Naopak. Je to ještě horší. Manžel jede domů.Pojedeme do nemocnice. Včera jí bylo skvěle. Nechápu to prostě... Mám... Mám o ní vlký strach." řekla máma a už se jí kutálely slzy po tvářích a poodběhla do kuchyně. Katka vešla do pokoje Hanky. Spala. Ale neklidně. Jakmile se Katka přiblížila, prudce otevřela oči. "Katko..." řekla rozvyklaným hlasem. "Ahoj, tak co?" zeptala se Katka pokud možno zvesela. Ale Hanka veselá nebyla. Brečela. "Katko, musím ti něco říct. Já... Včera jsem byla na kopci se projít... A... Něco odporného bez očí...Zatáhlo mě to někam... Řeklo mi, že umřu. Nechoď na ten kopec! Nechoď. Dnes se vidíme...vidíme...naposledy. Mám tě moc ráda. Nechoď tam."
Bez slova odešla. Nohy ji na onen kopec táhly samy. Nechtěla tam. Nemohla se zastavit. Nešlo to.
Tuto poslední větu si Katka zapamatovala. Tedy tu věc, tu dobu. Nic víc. Než zemřela na stejnou záhadnou nemoc jako Hana, líčila tohle policii. Policie nevěřila. Tento případ se opakoval ještě několikrát. nakonec se policie přece jen rozhodla, že místo prověří. Nenašlo se však nic divného. Vůbec nic. Nevysvětlitelné, že????
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama